Komentáře: Soumrak šíleného stavu na Malé Straně

Od: Olga

Olga — Thu, 06 Dec 2007 11:31:54 +0000

to Kateřina
já mám několik dopisů dokonce v sešitě, protože mi bylo už dopředu jasné, že se je stejně nikdy neodvážím poslat 🙂

Od: Kateřina S.

Kateřina S. — Thu, 06 Dec 2007 11:15:33 +0000

to OLga
Já taky dřív furt psala dopisy. Obvykle měly deset a více stran a několikrát jsem je vždycky přepsala, aby byly dokonalé po stylistické stránce a vypadaly hezky. Pak jsem je vsunula do obálky, krasopisně ji nadepsala a nikdy v životě neodeslala. Dodnes mezi odloženými věcmi nebo v knihách nacházím staré neodeslané dopisy.

Od: Olga

Olga — Thu, 06 Dec 2007 08:29:56 +0000

opravy
a taky jsem psala rukou, takže odpadly překlepy: zrcadlo, o ní; pardon

Od: Olga

Olga — Thu, 06 Dec 2007 08:20:30 +0000

blázni jako zracdlo
Jednou jsem v lese potkala starou paní, chtěla ode mě, abych jí odnesla dopis do schránky. Dopis byl kus papíru bez obálky, písmo skoro nečitelné. Později mi o níc vyprávěli, že pořád někomu píše: papeži, do Izraele, vládě…
Tak takhle jednou dopadnu, říkala jsem si. Protože tenkrát nebyly blogy a tak jsem pořád psala někomu dopisy.

Od: Zdeněk Wachtl

Zdeněk Wachtl — Wed, 05 Dec 2007 21:12:12 +0000

děkovačka
… moc prima počtení … dík

Od: -mk

-mk — Wed, 05 Dec 2007 20:41:27 +0000

neškodným bláznem…
… je de facto každý bloger.

Od: Kateřina S.

Kateřina S. — Wed, 05 Dec 2007 20:21:37 +0000

soumrak neškodných bláznů
Celým mým dětstvím mě provázeli různí zvláštní lidé a blázni. Některých jsem se bála, jiné jsem potkávala ráda a měla jsem pocit, že mi nosí štěstí. Jenže on vůbec člověk v děství zažíval na ulcii víc dobrodružřství než teď. A bylo víc času popovídat si s paní z prvního patra věčně vykolenou z okna, pod lokty si dávala naducaný polštář. Teď už si lidí kolem sebe skoro nevšímáme. Spěcháme, nedíváme se, nepřemýšlíme. Určitě jsou ale kolem nás. Možná i já jednou budu humornou postavičkou, kterou bude někdo potkávat a pak o tom psát blogy.